Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zákeřná zelenina

7. 11. 2008

Zákeřná zelenina
 
Věnováno Koalinečce, která si myslela, že na její noční můru nejde nic napsat.

 

Uprostřed sídliště velkoměsta stojí mladý muž. Je bledý a klepe se strachy. Bojí se pohlédnout na věc, jež na něj vrhá svůj ohromný stín, ví, co spatří. Polévá ho hrůza jen z představy, že bude muset vzhlédnout do tváře té zrůdy. Přesto to udělá. Pomalinku stoupá pohledem přes mohutné nohy a obrovské tělo, až dojde k tváři. Na temném obličeji září dvě velké ohnivě svítící oči. Vyzařuje z nich zuřivost. Muž neváhá a dává se na útěk. Běží ze všech sil a už slyší, jak se za ním dává ohromná stvůra s mocným funěním do pohybu. Pod každým těžkopádným dopadem chodidla toho tvora zem zaduní a zatřese se. Hýbe se pomalu, ale jeden krok má nejmíň deset metrů.

Ahoj, Miku, jak je?" zastaví muže jeho kamarád.

Kene, rád tě vidím. Honí mě obří mrkev, pomoz mi!" křičí na něj, aby přehlušil otřesy a funění svého pronásledovatele.

Mrkev? Nic nevidím."

Vždyť je támhle!" ukazuje Mike hystericky, ale bez účelu. Zdá se, že nikdo jiný mrkev velikosti paneláku nevidí. Děti se dál normálně baví a maminky v klidu tlačí kočárky. Mike se zase rozbíhá. Nikdo mu nemůže pomoct. Běží ze všech sil, kličkuje mezi domy, přebíhá silnice, přesto stále cítí v zádech dech té příšery. Ví, že nemůže utéct, ale nevzdává se. Dunění kroků se přibližuje, zem se otřásá, těžko se po ní běží. Je unavený, skoro už nemůže. Křičí o pomoc, je mu jasné, že zbytečně. A ta stvůra je blíž a blíž, Mike už sotva plete nohama, a pak... Cítí, jak se kolem něj cosi svírá. Škube sebou ze všech sil, aby se vysvobodil. Křičí a skrz křik k němu doléhá cizí hlas...

Miku, probuď se! Uklidni se, je to sen!" Přestává sebou škubat a mrká do temné místnosti osvětlené slabým světlem noční lampičky.

Joshi?" zeptá se překvapeně. Jeho přítel a milenec mu sedí na stehnech, zápěstí drží pevně přitisknutá k posteli a starostlivě se na něj dívá.

Slez ze mě," uhne Mike pohledem. Josh ho pustí a stáhne se na svoji půlku postele. Zkoumavě pozoruje svého partnera.

Noční můra?" nadhodí.

Mike přikývne. Posadí se na kraj postele, spustí nohy na chladnou podlahu a promne si oči. Jen hloupý sen, noční můra, která ho pronásleduje už od dětství. Po probuzení je k smíchu, ale v noci mu ty obrovské ohnivé sítnice nahání hrůzu.

Strašně jsi sebou házel, vzbudilo mě to a tak jsem tě probudil," pokračuje Josh.

Promiň," pípne omluvu.

Víš, není hezký, když tě vzbudí rána do nosu a výkřik: „Pomoc, mrkev!" víš?" zašklebí se od ucha k uchu. Mike se zarazí.

Cože?" otočí se.

No, vykřikoval jsi něco o tom, že tě honí obrovská mrkev," culí se na něj jeho přítel. „Nevěděl jsem, že tak moc nesnášíš mrkve, když tě pronásledují i v noci."

Ty jsi neviděl ty oči," zamumlá Mike a trochu se z té vzpomínky otřese. Josh si ho přitáhne k sobě a políbí na nos.

To bude asi tím, že mrkve nemají oči, ty můj hlupáčku," usměje se, protože ještě vidí v Mikových očích strach. Přitiskne si ho k sobě a houpe jako malé dítě.

Ty, Joshi?"

Ano?" Zrovna přemýšlel, co s tím, když jsou oba vzhůru a ani jednomu se nechce spát. Ať se snažil sebevíc, napadala ho stále jen jedna věc.

Neřekneš to nikomu, že ne?"

Kdepak, budu mlčet jako mrkev," zazubí se. Mike se od něj odtáhne a věnuje mu nepěkný pohled. Nemá rád, když si ho Josh kvůli něčemu dobírá.

Teď vážně, nevadí mi, že nesnášíš mrkve, ale až se ti zhorší zrak, brýle ti nebudou slušet." On naopak Mikea škádlí rád.

Alespoň se nebudu muset dívat na ten tvůj škleb," odsekne Mike.

Neboj se, já tě ochráním od všech zlých mrkví!" oznámí smrtelně vážně s teatrálním gestem. Mike na něj nechápavě zírá, jestli to myslí vážně nebo ne, ale když Joshovi zacukají koutky, se smíchem vezme polštář a praští ho do obličeje. Josh si to samozřejmě nenechá líbit a za chvíli se oba válejí po posteli s polštáři v ruce. Když jejich zbraně v zápalu boje přeletí celou místnost a nemají se k návratu na bitevní pole, vrhne se Mike na Joshe jen tak. Sedne si na něj, jednou rukou se mu povede chytit mu ruce nad hlavou a druhou ho lechtá na žebrech.

Dost! To stačí! Vzdávám se!" křičí Josh, ale Mike s ním nemá slitování. Přestane, až když se ozve bušení na stěnu.

Buďte už zticha, sakra. Je půl čtvrté ráno a ne všichni chtějí poslouchat ty vaše prasárničky," křičí jejich sousedka. Mike zrudne a sklopí pohled na Joshe. Oba na sebe rozpačitě koukají, úplně zapomněli, že je noc.

Mrkev na ni!" zašeptá Mike a oba s musí chytit ústa, aby nevyprskli smíchy. Svalí se z Joshe a unaveně zívne.

Tobě se už chce spát?" zeptá se zklamaně jeho přítel.

Musím zítra do práce, za tři hodiny vstávám," hájí se. „Nejsem jako někdo vstávající v deset."

Ve tři čtvrtě na deset. A musím chodit pěšky, když auto máš ty."

Protože je moje."

Ale stojí v mé garáži. A většina výbavy je moje."

Jo a tahle postel taky, nechceš si ji rovnou odnést domů a nechat mi tu prázdnou ložnici?" ušklíbne se Mike. Jindy si jejich malé souboje užívá, dnes je příliš unavený.

Jedině i s tebou," odpoví Josh a políbí ho.

Mike si povzdechne, zase se nevyspí...

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

.

Ichika Aiyoru,14. 10. 2010 21:34

Hehe. Jo, ve snech je inspirace!

Oh!

Koalinečka,28. 8. 2009 18:25

Díky moc...

 

 

Mail list


Archiv

Kalendář
<< září / 2021 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 58691
Měsíc: 762
Den: 33