Až přijde sníh
To by klidně mohl být název povídky, co? Ale není... Ne že bych nepsala, ale nemám naprosto náladu na romantiku, takže jako bych nepsala. A přinutit sestru ke korekcím je skoro nemožné, protože střední jí zabírá mnohem více času a taky její parta, se kterou pořád někde pobíhá venku.
Mám asi třetinu korekce povídky. Není to ani na jednu část. Přemýšlím, jestli to mám nechat, nebo rozpůlit. Uvidí se. Asi zajdu dolů za sestrou a budu jí vyprávět, jak úžasný a dokonalý anime jí můžu poskytnout, když dodělá korekce. Nebo jí vůbec zarazím přívod čehokoli, už je trapné, jak to pořád slibuju a nic není...
Jen tak abyste věděli, zápočťák se blíží zatraceně rychle a já nezačala ani jednu semestrálku, hehehehe...
Kromě toho jsme si nechala testovat imunitu a dopadlo to stejně jako IQ testy... I s nadprůměrným výsledkem může mít člověk mizerný život. Inteligence vám nezaručí, že vystudujete univerzitu, nezaručí vám skoro nic. S ní klidně můžete opakovat matiku. A stejně tak s nakopnutou imunitou můžete být celou zimu nemocní. A cpát se bylinkama... Které samože pojišťopna neproplácí...
Chtěla jsem říct, že jestli budu takhle nemocná dál, sice konečně dočtu Brisingr (a to další díl bude přeložený až v březnu), ale nic nenapíšu. A i kdybych psala, bude to jen asi o kamarádství. Gomen...
Na druhou stránu Vánoce mi vždycky dodají elán, takže bych mohla i snít a napsat něco, když už se budu vracet do svých ne-cynických let :D Ale opět, než sestru donutím dělat korekce...
Yveren